Pár slov o historii koupelen

03.03.2016

Přílišná péče o tělo byla ve středověku považována za hříšnou. Středověký asketismus totiž nadřazuje čistotu ducha nad čistotu těla. Například benediktinským mnichům jejich řehole povolovala jednu, nejvýše dvě koupele ročně. Žebravé řády dominikánů a františkánů hlásaly špínu jako projev pravé zbožnosti. Výjimkou byly severské národy, u kterých je doloženo, že se lidé každou sobotu koupali, myli a pročesávali vlasy a dokonce měnili prádlo za čisté.

Pravdou je, že z písemných pramenů se toho o hygieně mnoho nedozvíme, protože kronikáři považovali za nedůstojné psát o něčem tak přízemním.  

Změnu k lepšímu v této oblasti přinesly křižácké výpravy, při kterých se středoevropané setkali s vyspělejším prostředím Byzantské říše. Mezi první propagátorky pravidelného mytí patřily benátské kurtizány, které radily i ostatním ženám, které by chtěly svým mužům poskytnout dokonalou rozkoš, aby se předtím umyly ve vaně s voňavou vodou.

Středověké hrady byly promyšleně budovány a rozšiřovány, přesto s hygienou si tehdejší šlechta hlavu nelámala. Prevét – suchý záchod býval vestavěn přímo do hradeb, kanalizace neexistovala, obsah záchodu pak padal rovnou do hradního příkopu.  Ve městech nočníky byly vylévány z oken.

Prevét – suchý záchod býval vestavěn přímo do hradeb

Pére Igor. [cit. 2016-02-14]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW:           <https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Medieval_latrines#/media/File:Gageac-et-Rouillac_ch%C3%A2teau_Gageac_latrine.jpg>

 

 

Hradní koupelny byly vlastně komnaty s krbem, které byly vybavené vědry, stoličkami a velkou dřevěnou kádí, ta byla pro větší pohodlí koupajících často vyložena plátnem.

Nedílnou součástí (movitějších domácností, ale i těch chudších) byla umyvadla (kovová a keramická), ti nejbohatší vlastnili i tři kusy. Sloužily zejména k umývání rukou před jídlem a po něm.

 

Václav IV. a lazebnice

Acoma. [cit. 2016-02-14]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW:

<https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lazebnice_vaclav.jpg?uselang=cs>

 

Veřejné lázně neboli lazebny začaly v Evropě vznikat od 12. století, zhruba od 14. století byly stále oblíbenější. Známým propagátorem byl Václav IV., který měl podle své záliby i přezdívku „král ledňáček“. Do lázní tehdy lidé nemířili jen za tělesnou očistou, ale i za jinými požitky. V kádi setrvávali někdy i celou noc, jedli, pili, zpívali… Občas se stalo, že někdo usnul a utopil se. Středověká lazebna je k nahlédnutí v Českém Krumlově.

Lazebna v Českém Krumlově

Jirka DI. [cit. 2016-02-14]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW:           <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C4%8Cesk%C3%BD_Krumlov,_Latr%C3%A1n_1_-_02.jpg?uselang=cs>

 

Dlouho ještě trvalo, než lidé (znovu) pochopili, že jedině správná hygiena povede k vymýcení krys, zápachu a smrtících nemocí. Návratem k antickým tradicím bylo i v tomto ohledu období renesance, ve střední Evropě zhruba v 15. století.

 

autor: Marcela Svejkovská 

zpět

 
 

Novinky v e-shopu BathShop.cz

 
AlapeCersanitGroheIdeal StandardKaldeweiKemperKeramagKOLOAlcaplastEmcoArtwegerBetteCATALANODornbrachtGeberitMillefiori MilanoPorcelanosaRihoSanswissZehnder

Informace pro zákazníky

Odběrní místa

  • Praha 9 - Horní Počernice
  • Praha 4 - Bělehradská
  • Liberec
  • Hradec Králové
  • Louny

Kontaktujte nás                             

 

Facebook

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit